“Velké divadlo na malém jevišti“

Magická síla loutek spočívá v tom, že se jako mávnutím kouzelnou hůlkou probouzejí k životu. Hlasitě dovádějí, škádlí se i bijí na divadelním jevišti malého formátu. S humorem jim vlastním a groteskním komedianstvím okouzlují dodnes malé i velké diváky. Výstava přenese návštěvníky zpět do časů, kdy televize ještě nebyla známa a „Velké divadlo na malém jevišti“ se jako kočující loutkové divadlo těšilo velké oblibě. K vidění je více než 200 historických loutek spolu s originálními kulisami z 19. a 20. století. Většina těchto exponátů pochází z rozsáhlé sbírky loutek Anity a Hartmuta Naefe z Viechtach. Navíc představí Muzeum Cheb jedinečné loutky, nesoucí rukopis loutkáře Gustava Noska, které se proslavily po celém světě.

Kolem roku 1650 se objevily první spolehlivé písemné prameny o loutkovém divadle.O jeho stále větší oblíbenost se v následujících letech postaraly skupiny komediantů z Itálie, Francie a Anglie. Během svých představení v sálech hostinců přebíraly děje ze světa klasické literatury nebo oper. V tomto lidovém pojetí se vážnost a tragika měnily v ironii a posměch vrchnosti. Až do 20. století přinášeli napříč hranicemi kočující loutkoherci širokému publiku radostné zážitky. Se svými povozy a koňskými spřeženími dorazili i do nejzapadlejších vísek. Některá turné ale vedla i do Prahy, Vídně, Mnichova, Londýna nebo Amsterdamu.

Přibližně po roce 1850 si české loutky menšího formátu podmanily také domácnosti. Pomocí sádry a modelů se hlavičky a končetiny marionet produkovaly ve velkém např. v Praze nebo v Plzni v jakýchsi domácích výrobnách. Repertoár figurek se skládal z “klasických” marionet, jako např. královský pár, postavy královského dvora, Don Juan, dědeček a babička, Kašpárek nebo šašek. Kromě toho vystupovaly i mystické figurky: kouzelník, smrtka, čert a různé vodní příšerky s démonickým nádechem.

Další tématický okruh se věnuje dvěma světově proslulým postavičkám, které vznikly dle předloh českého loutkoherce Josefa Skupy: otec (taťulda) Spejbl a jeho syn Hurvínek. Vyřezal je v roce 1919 a 1926 Karel Nosek se svým synovcem Augustinem (Gustavem) Noskem (1887–1974). Charakteristickým znakem Hurvínka jsou jeho pohyblivé oči, které mu propůjčují výraz správného rošťáka. Gustav Nosek přesídlil v roce 1945 z Plzně do Svatavy u Sokolova a nakonec se v roce 1960 usadil v Chebu. Zde vyřezal spoustu svérázných figurek, mezi jiným věhlasnou Hmyzí kapelu.

Pražské loutkové divadlo uvádí Spejbla a Hurvínka po celém světě v 18 jazycích. Krátké hry jsou založeny na vtipných dialozích mezi otcem Spejblem a synem Hurvínkem, který vždy svými všetečnými otázkami šikovně otřese přesvědčením svého taťuldy.

Velké divadlo na malém jevišti  –  Staré loutky z Čech

Zvláštní výstava muzea Egerland (Egerland-Museum)
od 13.10.2017 do 18.03.2018 ve spolupráci s Muzeem Cheb Zahájení

12.10.2017 v 19:00 hod.
v Egerland-Kulturhaus, Fikentscherstraße 24, 95615 Marktredwitz
Tel. 0049 (0) 9231 / 3907

Flyer.

Přeshraniční výstavní projekt vznikl za podpory: