Muzeum se věnuje hlavně kulturním dějinám Chebska v 19. století a v první polovině 20. století a dějinám obyvatel Chebska vyhnaných z rodné vlasti.
Koncept nového Muzea Chebska (Egerland-Museum) přitom vychází z myšlenky, že v něm nejde jen o region Chebska, nýbrž především také o připomenutí si a o zacházení s tímto regionem. Vyhnání obyvatel Chebska z jejich rodné vlasti, utrpěné ztráty, zranění a z nich plynoucí vzpomínky a zkušenosti se proto také staly tématem muzea.
Komplexní a rozsáhlá sbírka exponátů je seřazena a prezentována podle nejnovějších didaktických a výstavních hledisek: Návštěvník se tak při jedné cestě časem může toulat dějinami Chebska.
Dozvídá se o utvářející roli hluboké religiozity, o zvláštním způsobu života a při vstupu do selské světnice typické pro Chebsko vnímá silné spojení tohoto společenství s rodnou vlastí. Světnice sestavená roku 1973 pro muzeum dnes nese zlatý rám. Tím má být zdůrazněno, jak se vzpomínky na rodiště na Chebsku dají vyjádřit v obrazech. Nejedná se zde tedy o reálnou světnici, nýbrž o její obraz. Také vystavená zvětšená fotografie autentického zařízení světnice z doby kolem roku 1900 má zdůraznit funkci světnice jako spojnice mezi realitou a vzpomínkami.
Kromě zasvěcení do historie a náboženských dějin Chebska a do historie sbírky se muzeum věnuje i hospodářským základům regionu. Řemeslo a průmysl jsou vizualizovány na příkladu porcelánového průmyslu, zušlechťování skla, odlévání cínu, výroby hudebních nástrojů, rozmanitých odvětví domácího průmyslu a odborných škol.
Venkovská kultura se svými rozmanitými kroji, pomalovaným nábytkem a hrázděnými dvory představuje jednu charakteristickou oblast regionu Chebska, vznešený svět lázeňských měst Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně pak druhou. Právě lázeňský turismus měl velký význam pro hospodářský život Chebska.
Zinscenování svatebního páru z Chebska s postavou člověka, který měl na starosti zvaní svatebčanů, a výběr barevných krojů zprostředkovávají návštěvníkovi dojem barevné, veselé stránky venkovského života a životní radosti obyvatel Chebska. Kroje mohou být vyzdviženy na „pódium“ a obdivovány se všemi svými detaily.
Jádrem a vrcholem této první poloviny výstavy je proto zinscenovaná Bäderstraße – Lázeňská cesta. Návštěvník se zde vrací do doby přelomu století, na typickou promenádu tehdy světově proslulých lázeňských měst, aby si připomenul každodenní život lázeňských hostů. V prosvětlené venkovní atmosféře se může procházet kolem obchodů se suvenýry a „butiků“ s oblečením, vychutnat si lázeňských koncert a informovat se na sloupech s vylepenými plakáty o „aktuálních“ možnostech kulturního vyžití. V interiérech obchodů objeví na starých fotografiích bohaté lázeňské hosty z celého světa a postavy působící za kulisami lázeňského turismu: Výrobce rukavic, řemeslníky upravující aragonit, ženy vyrábějící suvenýry paličkováním, služebnictvo atd.
S historickým zlomem, vyhnáním z Chebska, začíná druhá polovina prohlídky muzea. Také časy krize se staly v Muzeu Chebska (Egerland-Museum) jedním z témat: Národnostní boje z počátku 20. století a dějinné události 30. a 40. let 20. století jsou zde objasňovány prostřednictvím různých médií.
V jedné z velkých sekcí byl podniknut pokus o vylíčení všeho, co pro obyvatele Chebska znamenal útěk a vyhnání. Jak se odvíjely začátky v cizí zemi? Jakými způsoby člověk bojoval proti stesku po rodné vlasti? I na tyto otázky naleznete v muzeu odpovědi.
Chronologické dějiny jsou různými způsoby ztvárnění převedeny vzrušujícím způsobem do scén a zpřístupněny návštěvníkovi i z emocionální stránky: Ten stojí společně s vyhnanými uprostřed všech kufrů a truhel na nástupišti nádraží na cestě vstříc nejisté budoucnosti. Výpovědi svědků z daného období umožňují i návštěvníkovi, který sám nemá žádnou vazbu k Chebsku, názorné zapojení se do situace „útěku a vyhnání“.
V sekci „nucené začátky“ je názorně ukázáno, s jak malým množstvím prostředků si museli obyvatelé Chebska ve své nové vlasti vybudovat svou existenci.
Sekvence výstavy o obyvatelích Chebska Gmoin a o „Huasnoantoutara“, symbolu obyvatel Chebska, ukazují, jak obyvatelé Chebska přestáli všechny krize, drželi pohromadě a uchovali si lásku k domovu.
Historie Marktredwitz je v Muzeu Chebska (Egerland-Museum) poprvé zdokumentována a zpřístupněna návštěvníkům.
Pod souhrnným označením „Marktredwitz a Cheb“ (Marktredwitz und Eger) je představen historický vývoj města, od jeho začátků jako malého říšského města až po sídlo bavorského Euregia Egrensis.
Archiválie z městských archivů Marktredwitz a Chebu dokládají úzké propojení v oblastech správy, práva, řemesel a obchodu. Za pomoci historických karet je zdůrazněna zvláštní situace Markt Redwitz jako chebské enklávy s přesně ohraničenou oblastí města v bezprostředním sousedství markrabství Bayreuth. Z doby náboženských střetů reformace a protireformace pochází mešní roucho. To údajně vytvořila Marie Terezie ze svých svatebních šatů a darovala jej nově založené katolické obci v Redwitz pro vybavení jejího Kostela Sv. Terezy.
Goethově návštěvě v Redwitzu, které se čerstvě stalo součástí bavorska, je rovněž věnována jedna sekce, stejně jako různým vývojovým tendencí v 19. a začínajícím 20. století.
S koncem Druhé světové války a zřízením Železném opony dochází k radikálnímu přerušení spojení mezi Marktredwitz a Chebem, která existovala po staletí. Mnoho vyhnanců nachází v Marktredwitz nový domov. Jejich integrace a vliv na stavební a kulturní rozvoj města je v muzeu náležitě znázorněn. Do této oblasti patří i stavba Kulturního domu Chebska (Egerland-Kulturhaus), jakož i pokusy dávno před otevřením hranic o znovuvytvoření mostů spojujících různé oblasti.
Das Egerland-Museum wird institutionell vom Freistaat Bayern über das Bayerische Staatsministerium für Familie, Arbeit und Soziales gefördert.
Die Internetseite des “Egerland-Museums Marktredwitz” ist ein Projekt der “Egerland-Kulturhaus Stiftung” und wurde mit Mitteln der Europäischen Union gefördert. Wir möchten uns hierfür herzlich bedanken.